Výzkumné zaměření

Principy neurální konektivity na pozadí normálních a patologických procesů lidského mozku.

Tato výzkumná skupina srovnává strukturální a funkční konektivitu sítí mozku a modeluje jejich vzájemné propojení. Zabývá se změnami v neurální konektivitě v kontextu vývojovém a fyziologickém, ale také v souvislosti s patologickou neuroplasticitou. Získané poznatky budou zásadním přínosem pro porozumění fungování neurálních sítí u zdravé populace a u některých onemocnění mozku. Odhalení podstaty reorganizace sítí mozku u neuropsychiatrických onemocnění může přispět k identifikování časných biologických ukazatelů studovaných onemocnění.

Kortikální excitabilita - od úrovně molekulární až po behaviorální.

Tato skupina se zabývá kortikální excitabilitou a faktory, které ji ovlivňují. Provádí výzkum na několika úrovních s využitím multimodálních metod. Touto cestou můžeme odhalit základní neurální mechanismy související se specifickými psychofyziologickými fenomény (např. déjàvu), a současně prohloubit naše porozumění patologickým mechanismům na pozadí vzniku různých neuropsychiatrických onemocnění (např. epilepsie).

Neurální koreláty sociální kognice u zdravé i klinické populace.

Ve skupině sociálně-kognitivních neurověd studujeme především mechanismy a sítě v mozku, které jsou základem sociální kognice – tj. kognitivní procesy, které nám umožňují adekvátně interagovat s druhými lidmi v různých sociálních kontextech. Sociální chování (např. empatii, napodobování, diferenciaci mezi reprezentací sebe a druhých) měříme prostřednictvím výpovědí respondentů (self-report) a prostřednictvím výkonu v různých úkolech, a zároveň pomocí zobrazovacích metod sledujeme neurální dynamiku, která je na pozadí těchto procesů. Pro objasnění základních neurálních procesů objevujících se během přirozené sociální interakce vyvíjíme experimentální paradigmata zahrnující simultánní zobrazování mozku dvou jedinců (tzv. "hyperscanning") jak u zdravé populace, tak i u klinických poruch charakterizovaných narušeným sociálním chováním.

miRNA-lab

V naší laboratoři se pomocí metod molekulární biologie snažíme objasnit roli miRNA v epileptogenezi a jejich případný terapeutický potenciál pro léčbu epilepsie nebo zabránění samotného vývoje epilepsie.

V rámci miRNA-lab úzce spolupracujeme také s dalšími vědeckými pracovišti, jako jsou Centrální laboratoř Genomika CEITEC MU, Fyziologický ústav LF MU a také Fyziologický ústav AV ČR. Díky tomu jsme schopní obsáhnout problematiku výzkumu ve velké šíři od sekvenace miRNA, přes využití in vitro mikroelektrodových studií tkáňových řezů a buněčných kultur, až po in vivo studie na zvířecích modelech.